Od té doby, co mne milá
V divém žalu zůstavila:
Nikdy více slova milá
Ústa má k ní nemluvila.
Jenom touha zdivočilá,
Když mé srdce rozbouřila,
V oku mém se projevila,
Slzu trpkou vyronila.
Teď však darmo hlas mi kyne
Její písně sladkoplynné;
Darmo úsměv luzný kyne
K rozkoši a slasti jiné:
Z paměti víc nezahyne,
Co mi boly v srdce line,
Že když láska jednou mine,
Víc se z srdce nevyvine.