Té mysli tiché, mužně vytrvalé,
Odvahy pevné neměl Vladimír.
Od času rozpravy té v novém žale
Se trápil, nový vznícenosti vír
Jej pojal v kolo divozamotalé.
On miloval horoucně Jaroslava,
A vzdal se mu, jak přítel se jen vzdává,
Jenž poprvé své srdce se vším citem
Přináší v oběť v přání vespolitém,
Vyvrácen z sebe, v druha duši klade,
Přátelství přijma za výměnu mladé.