„„A svého manžela by opustila,
Tak splatíc zradou mu vši oddanosť?
Bodejž se sama žalem usoužila,
Jímž odměňuje vroucí náklonnosť!
Oh! Vladimíre, tvá-li láska byla
Tak přímá ke mně, jako k tobě moje:
Dej v přísahu mi svaté slovo svoje,
Že k ní nepůjdeš, že mír domácnosti
Nevčasnou nezrušíš svou vášnivostí!
Ó slib mi to! Vše toho cítím hoře,
Jehožto štěstí kleslo klamu v moře!