V největší zoufalosti svého fraku
Co poustevník se sprostil Vladimír –
Vždyť opouštěl svůj byt jen za soumraku,
Když někdy vycházíval na revír –
Však teď se viděl velkém u rozpaku,
A to juž dobré znamení proň bylo,
Že jakés žití v něj se navrátilo.
Neb také pro zprávce hned poslal sluhu,
By přines’ knihu příjmů všech a dluhů,
A s ním až do půl noci vyjednával
A všelijaké rozkazy mu dával.