Jak často jsem svůj prchlý život plakal!
Však zdaž mým žalům někdo rozuměl?
Jen koho kdys lesk výhry krásné lákal,
Kdo v naději též jistou výhru měl
A vstříc jí s lehkou myslí volně skákal;
A kdo pak rázem všecko zplna ztratil,
Svým životem tu hrůznou ztrátu zplatil;
A komu štěstí uschlo, radosť zpráhla,
Pak v srdce zpuchřelé zoufalosť sáhla,
A komu s láskou víra odumřela:
Ten cítí, co má duše utrpěla!...