A čarný výhled oku lahodící
Z útulku toho píli odměnil:
Zde viděť domek v list se skrývající,
Kde zdroj se štěstí mírně pramenil;
Pak potok vlnou bujně šumající,
Jenž v stříbrný háv změnil okov ledu;
Ty květné břehy všady v jara sledu;
Ty oblouky hor temnomodrých pak,
Nad nimiž trůnil sluncem růžný mrak;
Pak rozkvětlých všech stromů vonné sady:
Toť jevilo vše oku tajné vnady.