A co práh té zlaté síně
Pěvci první kroky zlíbal:
Tu se v síních velebného
Hradu nový život hýbal.
V líci královně se poupě
Radosti v květ rozpučelo –
V rtech si úsměv sladký hoví
A klid zlatý nese čelo.
Jak když slunce nade mraky
Vzplanouc na svět svůj jas roní:
Tak i radosť královnina
Leskem svým líc každou cloní.
Všude v zracích planou svíce,
Šepot rozvázal své vzdechy –
Na rtech květe volné slovo,
Srdce buší od útěchy.
A co jaro sneslo květů,
Jimi síně vyzdobeny –
A co květy snesly vůně,
Vánky jimi zatopeny.
A co v sadech slavíkové
Napěli své lásky písní:
Hradu síněmi teď znělo
Tonouc v tajné všechněch tísni.
A co koruna všech květů –
A co hymna všechněch zpěvů:
To je mocná píseň pěvce,
To královna v sladkém směvu!