On lámal vždy tu češtinu nám milou,
Jak právě mohl; držel se jí však!
A za tu snahu věru ušlechtilou
Dán jemu muže pravlastence znak.
On tedy mluvil s pílí velmi čilou
Vždy česky s šafářem a s dcerou svojí;
S svou manželkou však vezdy v řeči dvojí,
Najednou totiž v české a německé;
Neb nesdílela snahy vlastenecké
Choť jeho, s dcerou français mluvíc čistě,
Že by se zbláznili vši gramatisté.