Však u Vladimíra to jinak bylo.
On znova šílí vášní horoucí,
A cokoli dřív srdce procítilo,
To hříčkou jenom bylo minoucí,
By nové rozkoši teď ustoupilo.
Teď on se vidí juž u svého cíle;
Teď vytoužené utěšené chvíle
Konečně přišly; jimi honí sebe,
A hodlá pojmouti v nich celé nebe;
On šílí dál a dál sny rozkošnými,
Tak nové slasti ssaje za starými....