„V tom myšlénka mne věru velkolepá
Najednou celým nitrem projela –
Mé srdce na to nehorázně klepá –
Až v usnešení ve mně dospěla!...
Ba každá žíla šíleně mi tepá,
Když myslím na okamžik krásný nyní,
Jenž před světem mne velevelkým činí!
Já předsevzal si, literární pole
Opustiť zcela, počiť v jiném kole!...
Ať českou literaturou si vládne,
Kdo nemá více jiné snahy žádné.