Skip to content
1833–1875

XLII. A když jsme se objímali

Gustav Pfleger Moravský

A když jsme se objímali V lásky žáru slastně divém, Proč, ach! proč jsme zaplakali V obejmutí přeohnivém?

A když jsme se objímali Při tom bolném rozloučení; Proč, ach! proč jsme zaplakali V nevýslovném zatesknění?

Byl to rozchod na shledanou – Avšak proč teď vždy stenáme? A proč slzy naše kanou? My se více neshledáme!...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLII. A když jsme se objímali · Gustav Pfleger Moravský · Poetry Cove