Skip to content
1833–1875

XLII.

Gustav Pfleger Moravský

„Tu sám se uhnu ihned do pokoje A divím se, že ještě žiju dnes, Pohlíže na sebe a šaty svoje. Leč najednou mne pojme divý zděs,

Když na mých knihách utkví oko moje. Já v nadšení otevru dvířka pece A ruka má ty knihy v pec tu mece, A kritiky vše, články literární

O nevyšlých juž spisech oheň parný Objímá ve svou náruč záhubivou A k tomu syčí hudbou strašnou, divou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLII. · Gustav Pfleger Moravský · Poetry Cove