„Tím laškováním v srdci milost vznítí,
Že všecky touhy planou vroucně k ní;
Však sotva lásky úpal počne vříti,
Hned přísný hled jej v úctu promění.
Tak umí spolu lásku svoji skrýti;
A vidouc, že snad u milence chladne,
Hned okouzlí zas tím svým očkem snadně;
A sladký úsměv, sladká slova vzdají,
Co němá ňadra v hloubích vroucně tají;
Tak střídavě buď ohnivá, či chladná,
Jen půvab výší povždy nově vnadná.