A dobře mířil...Sotva vyšel z háje
A v luka vkročil nohou nesmělou,
Odkuď se stkvěla z dáli krása kraje,
A v pozadí krov nízký zbujnělou
Se větví polo jevě, polo taje
Odkrýval příbyt domu Orlovského:
Tu zahlídl ho s tlustým správcem jeho.
A jako kdyby náhodou šel dolem,
Naproti němu kráčel dlouhým kolem,
Svou cestou v myšlénkách se zdaje bráti
A o bůh ví čem hlubě přemítati.