Tak vypadal snad líp, než Werther slavný
S svým frakem a s žlutými knoflíky,
Jehožto kroj – teď arci starodávný –
Kdys povyk způsobil tak veliký,
Že stal se modou jsa dočista správný.
Náš Vyšínský vzal ještě pušku k tomu
A vystrojen tak posléz vyšel z domu.
Juž prapozdě sic bylo na čekání –
Však Vladimír se pustiv podlé strání,
Zamířil přímo v luka Orlovského,
Kudy se brával starý soused jeho.