A životem tím k větší hrůze vládne
Kás černá, neustupná, divá moc,
Jíž teplý tepot bytí strastně chladne,
Anť nemá stejné síly na pomoc
To srdce lidské a též čáky žádné.
Co objímáme v plném zachvácení,
To smrť nám přináší a utrápení...
Co v vroucím žáru k ústům přitulíme,
To v hnusu pak co popel odhodíme;
A divý strach se zmocní myšlení,
Že to, co chceme, v strach se promění.