Na zimu Ludmila se navrátila,
Když Vladimír se pustil do Prahy.
Tak Ludmila ho ani nespatřila!...
Když pak jej na to osud neblahý
Zasáhl v bále, veta po něm byla:
Tu, jak juž známo, ve své zoufalosti
Se navždy odřekl vší společnosti;
A ve vůkolí, jak též pověděno,
V pověsti utrpělo jeho jméno,
A přec by každý rád byl chodil k němu,
Kdyby se rek náš nebyl vyhnul všemu.