A jinému juž náleží Marina!...
To jako černá, děsná výstraha
Jej na neštěstí jeho upomíná
A rodí nová muka neblahá,
Ač naděj v srdci dosuď nezhasíná.
Však žehravosť... ta v útrobách mu ryje.
Ba jiný v rozkoších s ní blažen žije,
A on ho nenávidí!... Avšak s právem?...
To neví sám v svém roztoužení žhavém!
Co na tom, že jinému zasnoubena?
Vždyť její duše v něm je zakotvena!...