Na květoucí mezi v poli
Vzchází růže v jarní kráse:
Ta za rána, za večera
Chodci umdlenému kyne.
Tu však oráč v poli orá,
Po květnaté orá mezi:
A on pluhem ostrým zryje
Vzkvětlou růži krásy jarní.
Ještě leskem slunce žije,
Když se blíží chladný večer:
Pak ta růže svadá, svadá...
Růže více nepokvěte.
A ta růže, to má milá;
A to jaro, její láska:
Tvoje jaro, tvoje láska,
Milá moje, ta mně svadla...