Však mějme lítosť s milou krásnou pletí,
Jež od Victora Huga nadšená
I jeho svátek ukázale světí,
Ač její outlá duše, zděšená
Samými mordy, vždy se musí chvěti;
A bychom výčitky se uchránili,
Že naše verše hrůzou způsobily
Několik dámám horkou nemoc, křeče
Se vším zlem, jež se za mdlobami vleče:
Musíme raděj smírnou zprávu dáti,
Jež jistě žádnou z nich všech neuchvátí.