Juž starým mládencem jej sice zvali –
Neb prožil asi pětatřicet jar –
Však v srdci, kde dřív vášně bouřívaly,
Mladosti bujné ještě vířil žár,
Jemužto dámy sotva odolaly.
Neb dámy, zvláště starší, velmi rády
Své zadávají zvadající vnady,
Když nezažily lásky své červánků
A mají s krásou svojí na kahánku.
Tak Zvolský životem galantním slynul,
Že toho užiť sotva opominul.