A každý básník svoji lásku zpívá
A v slovech líčí její radosti;
Čas věčně stárne... avšak neomdlívá
Zpěv o lásce v své plné mladosti;
Ba láska, jak se v srdci čirém skrývá,
Ta věčná jest, jak její mocné zpěvy...
A její nebe, kdykoli se zjeví,
Je dosud plno nevýslovných slastí;
Ba láska nikdy nepřestane vlásti,
Dokud v svých ňadrách člověk srdce cítí
A dokud srdce mladostí se vznítí.