A že se známí pořád stejně ptají,
Co schází Lidušce, když přijde k nim –
Ačkoli všickni toho původ znají –
Tu dívka návštěvám těm týravým
Se vyhnula pak po vůkolním kraji
A nenutí se více ku vycházce.
Tak sobě zas a přeneblahé lásce
Je chorá dívka zcela ponechána;
Však milá úleva jí tak je přána.
Neb ve svém neštěstí, jež může skrýti,
Teď o samotě šťastnější se cítí.