Ó nevyzpytatelný slastí zdroji;
Ty původe nejsladších bolestí,
Zní tobě nadšený zvuk písně mojí
Tož v nevadnoucí, stálé svěžesti!
Ty’s krásný cit, jenž v milotravném znoji
Se vkrádá ve sny nejcudnější panny
Jen nevinou a touhou pěstovaný;
Ty’s kvítko zlaté prvotního ráje
Živoucí v krásách pravěčného máje;
Ty’s na pni tužeb srdce puk se pnoucí,
Rozkoše vlastní v vlnách utonoucí: