Náš rek se tedy něco změněn vrátil
Do svého letohradu ze svých cest;
On všady, kudy bral se, notně platil,
Jak pocestných obecný osud jest,
Ač každý hledí, by moc neutratil.
On viděl na cestách svých mnoho lidí –
Však nic než lidi jeho zrak v nich vidí –
Pak špatné hostince a silné kočí,
Již z hrubostí se nikdy nevybočí;
Pak z pokřtěného piva tučné sládky,
A paní selských mravoučné hádky.