Než by byl nuděn v společnosti zíval,
Tím nezpůsobem jiné nakaziv:
Tu raděj jako mraků mocný příval
Přes bujnou zeleň rozložitých niv,
Že vesničan se v strachu za ním díval,
Na divém vraníku svém, na Plutonu,
Uháněl v dálku u vířivém honu.
Když někdo k němu přišel, na střelnici
Svou uhnul se tam pod vrch za vinicí
S bambitkou stříbrem vykládanou draze,
Jež pocházela od Lebedy v Praze.