Však divná věc! Co matku zajímalo,
Když zabrala se někdy v lekturu,
To dceru nyní nejmíň těšívalo
Ze všech těch prafrancouzských papírů.
A proto divila se též nemálo
Vždy paní Orlovská, že dcera její
Jen Paul a Virginie čte nejraději;
Leč Ludmila tak ráda v knize čítá,
Že častokráte někde v parku skrytá
I na svačinu třeba zapomene
Učíc se věstem knížky zalíbené.