„Dopřejte“ dí rek náš, „každému věnců,
Kdo chuť a vůli má jich vydobyť;
Na poli slávy málo pilných ženců,
Již hledí skráň svou doubím ozdobiť,
Toť rozumí se, vyjma vás učenců!
Věčná je snaha, avšak krátké žití4),
A pokladové moudrosti jsou skryti;
Kdo chuť má pátrať po jich tajném zdroji,
Ať vynaloží všecku snahu svoji.
Však mně buď přáno, bych na vaše zdraví
Tu číši vypil, smír tak zjednav pravý!“...