Rek náš jim dosuď odpovědí dluží –
On o všední víc nedbá hemžení;
A hledá jen tu svou Saronskou růži,5)
Ač marno všecko jeho snažení.
Ba skoro zoufalství se k němu druží,
Když propátrá vše salony a síně,
A nikde vidu krásné o Marině.
Jej hlava pálí... všecky žíly hoří...
Zimniční zápal celé tělo moří...
Tu na limonadu jda do buffetu,
Své zoufalství tam v křesle skryje světu.