Ó kdež jsou časy, kdy mně v milém kruhu
Tak zavítala božská veselosť?
Kde’s Bohdane a Edvarde, můj druhu,
Kam osudu vás vrhla zuřivosť?
Tenť mrtev, onen hostem cizích luhů!
Kde mladosť má, kde mladosť nenavratná?
Kde její snové, její krása chvatná?
Óh srdce bolí, slza z očí kane,
Že nikdy více mladosť nezaplane!
Marné je lkání, vzpomínky jsou marné,
Jen srdce trují jejich dechy žárné!...