Tu svatý mráz mu zachvěl celým tělem;
On rázem cítil bohů společnosť:
A jeho ducha vzlet se v proudu smělém
Teď silou jarou zabral na věčnosť,
Kde spěšný čas je přísným měřitelem.
A v oné nekonečné, vrátké výši
Zřel praobrazův netušených říši,
V níž lásku, slávu bez krutého bolu
Se věčně smáti v jednom viděl kolu,
A spolek božské pravdy zasnoubencův
Tož znamenaných krásnou zdobou věncův.