Ze starých klassiků však mnoho krásy
V svou poetickou duši nasoukal,
Že skoro sešedivěly mu vlasy,
A z toho, co se do kněh nakoukal,
Si zkazil oči na budoucí časy.
Tak brejlemi osedlal vážný nos;
Neb za pracnou mu píli lestný los
Dar Danajských – zrak krátký – nadělil,
Že s „Mudřeny“ se krámem spřátelil:
Však v Melpomenu tak se zamiloval,
Že mimo ni nic ze škol neuchoval.