Na bále dnes je, zjitra na pikniku,
Po zejtří slaví tetka jměniny;
Na to je v kruhu svojich společníků,
A pak zas na thé u své cousine-y,
Kde množství dam se baví v hrozném křiku.
Onť všady přítomen, za noci, za dne,
Jen jsou-li v oněch kruzích dámy vnadné.
Tu kokettě se kloní – jinde ptá se
Tak pozorně, jak ku své vlastní spáse;
A všady blouzní, kde mu dáma kývne,
I někdy v myšlénkách si v koutě zívne.