Skip to content
1833–1875

PAN VYŠÍNSKÝ. (VII.)

Gustav Pfleger Moravský

Náš hrdina z dobrého pošel rodu; Zda otec ševcem byl či krejčíkem, Na velkou básně nebylo by škodu, Zvlášť když můj rek je mladým básníkem.

Bych neutrmácel však bez důvodu Slabounké nervy mnohé slečinky, Rač vyloudil jí sladké slzinky, Když bude čísti reka závody,

A jeho žití, lásky příhody: Tu řeknu raděj, že byl otec jeho Tož pánem statku – nezadluženého.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PAN VYŠÍNSKÝ. (VII.) · Gustav Pfleger Moravský · Poetry Cove