A přec Vám toho reka nemodního
Chci předvesť před zrak mile žasnoucí;
Chci pěti dary ducha nevšedního
A srdce pro šlechetnosť tlukoucí
Vás poutaje do zpěvu posledního.
Že se mu srdce Vaše nachýlí,
Snad předtucha mne sladká nezmýlí;
Neb věrná láska, mysl šlechetná
Jest nyní řídká věc a pamětná...
Zpěv-li se nezlíbí – nu! neškodí,
Ať mrzutý jej čtenář odhodí!