A když pak lovci večer na lavřínu
Vítězství svého odpočívali –
Juž pro Bůh! odpusťte mi strašnou vinu,
Že verše mé tu frázi přijaly –
Tu každý hlásal, v říši charých stínů
Kolik on „kusů“ k smrti doprovodil;
Svou výpověď však pravdou nepřiodil,
Sic desetkrát by zvěře mrtvé davy
Musily zmnožiť svislé svoje hlavy:
By počtu slabou půli doplnily
A na pravdu lži chlubné proměnily.