A v žilách všech se budí silou divou
Tok žárný přesmělého nadšení.
Rek náš hned vyzve Músu milostivou
K valnému mocí sladkou přispění.
A při obrazu básní přeohnivou
Ve vroucích citech umělce tu slaví
A pomník zvuky plamennými staví.
Té písně žár tak dojme Jaroslava,
Že básníkovi za vděk srdce vzdává;
A šlechetných dvou duchů sympathije
Je ve přátelství nejsvětější svije.