Tuť uzří krásný obraz Jaroslava:
Hled jediný... jej poutá milý zděs!
Jaký to v skladbě výraz, a jak pravá
Je situace každá, celá směs!
A v provedení jaká lehkosť hravá!
Tak s vytržením zírá na skupení,
A duchem dojat v sladkém překvapení,
Jenž tím se jevil přeokrouhlým celkem,
Stál dlouho mlčky ve záchvatu velkém,
A podivním, ne marnými slovy
Daň umění tu vzdával geniovi.