A odtuď uhnul se pak do Brussellu
A stal se prvním toho ctitelem,
Jenž září jako slunce ve hvězd čelu
Se leskna mistrů v kruhu přestkvělém;
Jenž Egmond-em svých obdivovatelů
Dovršil množství, zvětšil svoji slávu
A doubím jarým ozdobil svou hlavu.14)
Zde Jaroslav, jsa vlasti věrným synem,
Ač poután dlouho modré dálky klínem:
Svou matku, k nížto nevýslovné choval
Žár lásky, barev ohněm oslavoval.