Pozděj se zmoh’ i na trojnohé koně
A na vozíky kole o jednom:
Pak cvičil um svůj též na hrozném sloně;
Až k radosti své vymaloval strom.
A věru listy kreslil bezouhonně:
Tak velké byly, že zřel každý stopu
Jich bez Galilejského teleskopu.10)
Tak Jaroslav vždy dále pokračoval,
Až člověka křivého vymaloval:
Pak z domu přišel do akademije,
Kde málo kdo z moudrosti mistrů ztyje.