A ne bez úcty byly rozřaděny
Slovanských pěvcův knihy na stole,
Jež rek náš jako poklad drahocenný
Vždy při ruce měl v pěkném půlkole...
Tak Vladimír žil bez vší trpké změny,
Buď v společnosti veselých to druhů,
Buď sladkých Mús zas v přerozkošném kruhu;
A v létě býval na svém statku malém
Vždy bez starosti, nepostihnut žalem;
Jej z dolce far niente někdy krátká
Jen s hluchým správcem vybouřila hádka.