Těch veršův rek – tak jej musíme zváti,
Ač právě báseň není eposem;
Neb věk náš víc se lehko nezachvátí
Rytířskou službou, děvy únosem,
A za příludy neumí se hnáti;
A nevěří víc v kouzla sladké báje
Ni fantasijí v utvořené ráje –
Náš rek, o němž v dvanácti zpěvech píši,
V nichž ukáži Vám milých zjevův říši,
Je ku neštěstí svému – s povykem
Vám chlubně říc’ to nesmím – básníkem.