Oj vodo tichá, modrosivá,
Své bílé vlnky kolíbej,
A břehův místa žalostivá
Svým čerem v perlách zulíbej!
Šumáním sladkým, pohnutlivým
Mé duše rozchvěj toužení;
A pláčem svým tak hlubětklivým
K tichému vzbuď ji k nadšení!
A o rozkoši, strasti, bolu,
Ty, sivá vlnko, vypravuj,
Tož v nejmilejším šveholu
Jak pěje slavík jím žal svůj!
A když se luzná k zemi sklání
Po Lunou mřivou sladká noc:
Tu milostného vzpomínání
Svou písní vzkouzli tajnou moc!
Vypravuj milou, dumnou věstí,
Co chováš v dutých hlubinách;
Ať zpěvy tvoje zašelestí
Jak zefýrů van v květinách!