Nuž s bohem buď juž, těch mých veršů reku!
Od srdce volám k tobě, s bohem buď,
Vždyť osudných tě potkal nával vzteků!...
Co prožil já, co procítila hruď
Za mého bídně zvráceného věku,
Co proplakal jsem, co jsem myslil, toužil,
Co želel, čeho přát si, v co se vhroužil,
To zdá se, že vše s tebou v jedno splývá,
Ač mnoho liší se a mnoho skrývá:
Ba žil jsem s tebou, osudy tvé písní
V obrázek pestrý sbírav v sladké tísni.