Pak zavolá hned sladce jmeno její
A bude lásku vroucí slibovať,
Pak sstoupí dolů a tam žádoucněji
Se přitulí k ní, bude celovať
Ty její bledé tváře nejvroucněji,
Až probudí ji ze snův těžkých v hrobě;
Pak přivinou se nerozlučně k sobě,
A ona tak jej dlouho líbať bude,
Až v líbání tom umře! K tomu hude
Svou noční píseň onen slavík pro ni,
Jenž před oknem vždy u tarasu zvoní!...