Skip to content
1833–1875

LXVII.

Gustav Pfleger Moravský

To sice špatný kompliment je řeči, Jíž vychloubáme se my Čechové; Však budiž! Ani takto velkou péči Pro dívky ústavy ty vzorové

Jí nevěnují, jak zkušenosť svědčí. Jak drahých věcí drahé zříceniny Zde Ludmila svou trošku mateřtiny Jen v paměti své proto uchovala,

Že s tatínkem svým korrespondovala; Neb s paní matkou psala v řeči cizí, Vždy německy neb ve frančtině ryzí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LXVII. · Gustav Pfleger Moravský · Poetry Cove