Však nejvíc jazyk... hovězí se hledá
A k němu pravý Malínský náš křen;
Tu s ulovenou kořistí si sedá,
Kdo malé místečko si najde jen.
Tam odpočívá tanečnice bledá,
Jež nemá appetýtu; zde se pivo
Plzeňské oznámí, a nyní živo
Je teprv mezi hladovými pány,
Již u sklenic si rozbijí své stány...
Zadrnká fortepiano... tanečníci
Juž opět k nové musí expedici.