Vyšínský zůstane dnes na večeři.
A příhodou své lásky rozčilen
Se podá radosti, že sotva věří
Svým zrakům Orlovská se divíc jen
A od hlavy až po patu ho měří.
Neb jak tu seděl s plápolavým okem,
Proud řeči bujným řinul se mu tokem
Ze směvných úst, a zdálo se, že vínem
Veselosť zvítězila nad vším stínem;
On nebyl oním zasmušilcem více,
A přívětivě plály jeho líce.