A srdce tepe jemu k rozpuknutí,
A ňadra chvatně, divě se mu pnou,
Až celou bytostí se mocné hnutí
V ráz budí silou nepocítěnou,
A srdce vzbouřené bol sevře krutý.
V tom potkali se. Tu hned Vyšínského
Marina uzří, nespustí zrak s něho
A juž ho pozná... překvapení sladké
Se zmocní dívky... pozdravení krátké
S ním vymění, a krásné oči planou
Převroucí touhou darmo ukrývanou.