On věcí běh teď sotva pochopuje
A podán různých pochyb návalu
Se domýšlením darmo uchvacuje
A nově vzniklou mocí úpalu,
Jenž v naději se v srdce jeho snuje.
Tu najednou se v pestrém davu lidí
Na bále stkvělém na Žofíně vidí
A slyší slova, jejichž sladké zvuky
Přec nevýslovné vzbudily v něm muky.
Ten jejich význam, strašný proň, teď tane
Na mysli jeho žalem rozehrané.